Izraelský parlament, Knesset, završil své poslední řádné zasedání v noci na pátek, čímž se stal prvním izraelským parlamentem od roku 1988, který dokončil celé čtyřleté volební období. Vzhledem k tomu, že se parlamentní volby konají 27. října, zůstává v čele vlády premiér Benjamin Netanjahu a jeho koalice, která se skládá z pravicového Likudu a dalších krajně pravicových a náboženských stran. Tento úspěch je historicky významný, neboť od roku 1973 se žádné izraelské vládě nepodařilo udržet u moci po celé volební období bez předčasného rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb. Závěrečné hlasování, které Knesset uskutečnil, zahrnovalo schválení zákona o financování politických stran, což bylo také posledním bodem jeho řádného zasedání.
V průběhu volebního období se vláda premiéra Netanjahua potýkala s řadou kontroverzních témat, včetně pokusů o prosazení justiční reformy, která vyvolala masové protesty. Tisíce občanů vyšly do ulic, aby vyjádřily své nesouhlasné názory na tuto reformu, která byla v očích mnoha lidí vnímána jako ohrožení demokratických hodnot v Izraeli. Tato situace vedla k napětím uvnitř vládní koalice, která i tak dokázala udržet většinu v Knessetu a dokončit volební období bez rozpuštění. Netanjahu čelí také obviněním z korupce, která se týká soudního procesu, v němž je aktérem, a tato situace jeho popularitě rozhodně nepřispívá.
Politická situace a mezinárodní reakce
Současné volební období bylo však nejvíce poznamenáno teroristickým útokem ze 7. října 2023, kdy skupina Hamás a další spojenci provedli koordinované útoky na izraelská území. Tyto události vyvolaly vlnu kritiky ze strany mezinárodního společenství a vedly k rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Operace byla ostře kritizována pro vysoký počet civilních obětí a vyvolala obavy o dodržování lidských práv. Izrael se snažil obhájit své akce jako nezbytné pro zajištění bezpečnosti země, ale čelil stále rostoucí mezinárodní izolaci. Analytici varují, že postupné rozšiřování židovských osad na okupovaných územích by mohlo mít dlouhodobé negativní důsledky pro izraelskou diplomacii a vztahy s okolními státy.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění by současná koalice, která je nyní na vrcholu svých sil, mohla po volbách čelit ztrátě většiny v Knessetu. Ačkoliv strana Likud zůstává nejsilnější politickou stranou, vyvstává otázka, zda se jí podaří udržet podporu voličů. V posledních měsících si popularitu získává i strana vedená bývalým náčelníkem generálního štábu Gadi Eisenkotem, která se v průzkumech přibližuje k Likudu. To naznačuje, že volební klima v Izraeli se může dramaticky proměnit, což by mohlo vést k novým koaličním jednáním a případným změnám v politickém vedení země.
Očekávání před volbami
Vzhledem k blížícím se volbám se očekává, že politická debata v Izraeli bude intenzivní, a to zejména v souvislosti s otázkami bezpečnosti a vnitřní politiky. Vláda Netanjahua se snažila odvrátit pozornost od problémů spojených s korupcí a nespokojeností s justiční reformou a zaměřila se na otázky obrany a národní bezpečnosti. Nicméně, mnozí analytici varují, že dlouhodobé napětí uvnitř koalice a nespokojenost veřejnosti s vládními rozhodnutími by mohly mít vliv na výsledky voleb. Předvolební kampaň bude pravděpodobně zahrnovat i diskusi o mezinárodních vztazích a způsobech, jakými se Izrael vyrovnává s kritikou ze strany světových mocností. Vzhledem k historickému kontextu a současné situaci se očekává, že volby představí zásadní zlom pro izraelskou politiku a její směřování do budoucnosti.